Počitačové Hry

Animace vypadají stylově a dokonce vám pomáhají, pokud tlačítko netrefíte.

Příběh FU se nesnaží vypadat za každou cenu cool a nehodlá konkurovat svým filmovým bratříčkům. Časově se řadí mezi třetí a čtvrtou filmovou epizodu, odpovídá na některé nezodpovězené otázky, ale především si může vymýšlet, protože není vázán filmy (kromě konce, samozřejmě). Po krátkém tutoriálu v kůži samotného Darth Vadera už tak přeskočíte rovnou do vaší hlavní postavy zvané Starkiller, Vaderova učně. S ním (a s jeho menší posádkou čítající vtipného robota Proxy a sexy pilotku Junu) procestujete půlku galaxie a navštívíte nespočet planet, abyste dosáhli svého vytouženého cíle. Imperátora. Nic ale není černobílé a během hry zažijete několik zlomů, jež vás nechají přemítat, za čím se vlastně vydáte teď a zda je vůbec správné, že děláte Vaderovi štěně. Korunku příběhu nasadí dva možné konce, z nichž jeden jaksi nepasuje před začátek čtvrté filmové epizody. To už je ale vedlejší a většina z vás si stejně vychutná napřed první konec.

VIDEO

Základní osa je zcela jednoduchá. Skončí filmeček, přicestujete na určitou planetu, tam vše vypleníte a splníte jednoduchý úkol (většinou je to někoho zabít, zachránit nebo něco zjistit). Pak se spustí další filmeček a fofrem na další planetu. Tento systém funguje až do konce a celkem si zařádíte v devíti misích  v pěti různých prostředích. Na konci každé vás zákonitě očekává boss. Při těchto soubojích se kamera přepne do filmového režimu (ovládat ji tedy nemůžeme) a vy vstoupíte do boje. Při posledních procentech života (platí to i u normálních větších nepřátel) se spustí animace, kde musíte rychle mačkat tlačítka, která se objeví na obrazovce. Tím pak celý souboj ukončíte. Animace vypadají stylově a dokonce vám i pomáhají, pokud tlačítko netrefíte (ihned začnete útok znova). Může se to zdát nudné a rovnou si řekněme, že je hra navíc příšerně lineární. Díky několika stěžejním bodům ale v konkurenci podobných hopsaček obstává na výbornou.

Prvním a tím nejmarkantnějším bodem je využití Síly. Můžete ale zapomenout na stařičký Jedi Outcast či Jedi Academy, kde jste měli seznam různých Sil, ze kterého jste museli strategicky vybírat a používat ty, co se zrovna hodily. Zde vsadili vývojáři především na efekt a na pocit asbolutní moci nade vším, co se do vás snaží trapně trefit. Proto se zde Síly soustřeďují jen na tři nejničivější a jejich podkategorie. Najdete tu Push (klasické mávnutí ruky, po kterém v nejlepším případě odletí půlka místnosti), Lightening (elektrické výboje, jež usmaží vše v cestě) a Grip (zvedání objektů do vzduchu a následná manipulace). Od těch se pak odvíjí i Repulse (mocná vlna Síly, jež od vás odhodí vše z bezprostřední blízkosti), Lightsaber Throw (hození světelného meče pomocí síly a jeho následné vrácení do vaší ruky) a nakonec Shield, což kolem vás vytvoří štít, jež zredukuje zranění a zároveň zvýší vaši sílu.

Díky absenci vyčerpávajících seznamů všemožných Sil se ovládání lehce vejde na minimální počet tlačítek, a není proto nutné zdlouhavě přepínat Síly, abyste našli tu správnou. To jednak napomáhá využití všeho najednou a jednak eliminuje počet zákysů a nešťastných smrtí, kdy jste zaboha nemohli najít tu v daný moment potřebnou Sílu. Energie potřebná pro využívání Síly se navíc regeneruje neskutečně rychle, a proto se nikdy nemusíte omezovat, což ještě více přispívá k božskému komplexu.

Kromě hrátek se Silou, jež tu rozhodně hraje prim, jste ale především Jedi (a Sith) a světelný meč čekající ve vaší zpocené dlani není jen na okrasu. Během hraní se naučíte nespočet nových komb, meč ve vaší ruce bude jen tancovat a už po druhé misi budete vystřihávat neskutečné piruety. Ano, konečně se do hry dostaly skvěle vypadající souboje se světelnými meči, a tak nezamrzí ani fakt, že končetiny po zásahu zůstanou na svých místech. Tím se dostáváme ke druhému stěžejnímu bodu celé hry, spojujícímu Sílu, světelný meč a vaši postavu. Jedná se o klasický arkádový strom schopností.

Za kuchání stormtrooperů dostáváte body, které po určité chvíli přerostou ve vyšší level. Ty pak využíváte ve stromu schopností a odemykáte nová komba, Síly a jejich upgrady a samozřejmě vylepšováky vaší postavy (rychlejší regenerace Síly, lepší výdrž atd.). Kromě vybíjení nepřátel jsou ale po levelech různě roztroušené bonusy v podobě zářících krychlí a tajemných červených symbolů. První zmiňované vám také přidávají potřebné body, ale především odemykají barevné a výkonné krystaly do vašeho světelného meče, nové oblečky či rovnou celý level určité Síly. Červené symboly vám pak na krátkou chvíli propůjčí jejich vlastnosti jako nesmrtelnost, nekonečné zásoby Síly či větší poškození světelným mečem. Vše výše vyřčené přispívá obrovským dílem k různorodosti a stupňující se zábavě a je to jednen z hlavních důvodů, proč tak šíleně lineární hra neomrzí hned na začátku.

Ani všemožné trailery a záběry z hraní vás nedokáží připravit na to, co ve hře opravdu zažijete. Tím máme samozřejmě na mysli audiovizuální zpracování, které doslova bere dech. Nejde tu vůbec o realistické ztvárnění rostoucí trávy či přesně vykreslenou pihu na obličeji hlavní postavy. Hru vyzdvihuje především neopakovatelný výtvarný styl, který se dá přirovnat snad jen ke kombinaci filmu 300: Bitva u Thermopyl a oživlých artworků. Každá planeta má osobitý styl a zbarvení a po celou dobu hraní je na co koukat. Všechny materiály navíc vypadají tak, jak byste očekávali a kvalita textur je naprostá špička. Hra se může pochlubit i několika WOW momenty jako sundání imperiálního křížníku z oblohy Silou či souboj s Darth Vaderem, díky čemuž i ten největší laik pochopí, proč jsou Hvězdné Války tak oblíbené.

Aby toho nebylo málo, přidali LucasArts do hry hned tři fyzikální enginy. Havok zajišťuje reálnou hmotnost a chování všech neživých objektů. Euphoria se stará o realistické a živé reakce a chování všech živých bytostí. A nakonec je tu exkluzivní technologie DMM (Digital Molecular Matter), jež zaručuje, že se všechny materiály ve hře budou chovat přesně tak, jak se chovají i jejich reálné vzory, a to v reálném čase a bez jediného skriptu. Dřevo se bude tříštit jako dřevo, ocel ohýbat pod náporem vašich Sil tak, jak by to udělala ocel, rostliny na planetě se budou vlnit atd.

Průvod technologií završuje pokročilá umělá inteligence, díky které se nepřátelé chovají rozumně, při náznaku potíží sprintují k silnějším kolegům, chyceni Silou ve vzduchu začnou řvát a mávat rukama. Při troše klidu se do vás dokonce budou snažit trefit, za což ihned putují do nebe. Euphoria pak nepřátelům propůjčuje základní pudy sebezáchovy. Hází šipky od létajících beden, snaží se chytit kolegů i hran čehokoli, pokud je náhodou zvednete Silou a vůbec dělají vše proto, aby vám svou likvidaci co nejvíce znepříjemnili. Všechny pohyby jsou nasnímány pomocí motion capturingu, takže vše vypadá realisticky a věrohodně.

VIDEO

Výše napsané superlativy ale neznamenají, že by grafická stránka FU byla bez chyb. Některé pohyby jsou hodně rychlé a trhané, což nepůsobí pěkně. Herní prostředí je vykreslené hezky, najdou se však i místa, kde fantazie tvůrců ochabla. O místy slabších texturách ani nemluvě. Mnohem víc ale deprimuje neposedná kamera, která navzdory plné kontrole pravým analogem především v soubojích často sjížděla do úhlů, ve kterých se o pohodlném sledování může jen zdát.

Samotný příběh drží pohromadě díky filmečkům, jež jsou vytvořeny v enginu hry a teprve při jejich sledování vám dojde, nakolik kvalitní grafické zpracování skutečně je. Filmečky jsou totiž upraveny jen lehkým rozmazáním obrazu, aby bylo docíleno filmového efektu, vše ostatní už je čistá práce grafického enginu. Občas sice narazíte na menší chybky jako špatně vymodelované oči (vůbec nejhůře vymodelovanou postavou je paradoxně vaše pilotka Juno), ve stínu kvality ale podobné nepříjemnosti nejspíše nepostřehnete.

Soundtrack je fenomenální, očekávat něco jiného by bylo nesmyslné.

Po zážitcích z ostatních her byla menším šokem synchronizace rtů a mluveného slova. Ta je totiž dokonalá a ještě jsem nezažil hru, která by přenesla reakce a mimiku postav tak věrohodně a filmově. I takové pecky jako Crysis se tak mají od FU co učit.

Celá zvuková stránku bych mohl rychle přeskočit s poznámkou „brilantní“, tak rychle ale odbýt tuto součást hry nelze. FU je věrna univerzu Hvězdných Válek, proto tu najdete vše, po čem srdce fanouška sci-fi zaplesá. Pištění proletávajících laserů, vibrace světelných mečů a oblíbené řvaní stormtrooperů do mikrofonu helmy, než je rozmáznete o ocelovou zeď. Najdete tu vše. Dabing je skvělý a díky přesnému pohybu rtů si všechny filmečky patřičně užijete.

Soundtrack je fenomenální, očekávat něco jiného by bylo nesmyslné. Pokud je něco, v čem Hvězdné Války excelují, je to rozhodně hudba. Mocné chorály a známé motivy jsou přítomny i ve hře a při finálních soubojích dokážou napnout vaše vnímání k prasknutí.

Star Wars: The Force Unleashed je zábavnou akční jízdou plnou akce a ničení. Exceluje především díky celkovém výtvarném stylu, bohaté nabídce komb, hrátek se Silou a poutavému příběhu. Zpátky ji táhne jen lineárnost, krátká herní doba, neposlušná kamera a některé grafické nedodělky. Jako celek ale rozhodně stojí za vyzkoušení, ať už jste fanoušky ságy či nikoli.

                                      Zdroj: www.ps2games.estranky.cz

"Akční hra Force Unleashed se bude odehrávat mezi Epizodami III a IV. Těšit se můžete na: Několik různých zakončení, k nimž dojdete dle morálních rozhodnutí učiněných během hraní. Příběh rozprostřen mezi celých sedmnáct let od Epizody III do Epizody IV. Hl. hrdina nalezen Darth Vaderem coby malé dítě, podobu/hlas dodá tomuto učedníkovi Sam Witwer ze seriálu Battlestar Galactica. Vaderovou zkouškou loajality sličný doprovod imperiální pilotky Juno Eclipse (nadabuje Natalie Cox), jejíž vztah s hl. hrdinou autoři připodobňují slovním pingpongům mezi Hanem a Leiou.

Junina loď Rogue Shadow coby váš transport po galaxii i základna po vzoru Ebon Hawk z obou dílů KOTOR. Týdny psychického týraní od Vadera v případě, že nesplníte misi nebo utržíte zranění. Z nepřátel obyvatelé Felucie (ovládající Sílu a vybavení světelnými meči/tyčemi jako bodyguardi generála Grievouse z Epizody III) nebo Rancor, po němž budete muset házet okolo se povalující kameny a předměty, protože váš Force Push na něj nebude dost silný. Cílem několika misí lov uprchlých Jediů po celé galaxii.

Systém na ochranu proti zneužití Force Push budou mít všichni Jediové vč. vás v singlu i multiplayeru - v praxi budete muset používání Síly v duelech rovnoměrně vyvažovat např. šermováním se světelnými meči. Učedníkovo automatické vychylování laserových střel světelným mečem se bude postupně zlepšovat a teprve později si vyvine schopnost výboje odrážet, jak to známe z ostatních Star Wars her. Důraz je kladen na používání Síly a ne na šermování s mečem..."